Levná dovolená na Maledivách
Lákají Vás vzdálené Maledivy, ale myslíte, že by Vám dovolená zde vybrakovala peněženku? Nemusí to tak nutně být! Já jsem zastánce pěkných dovolených za dobrou cenu, a to i v zajímavých a vzdálených destinacích jako jsou Maledivy. Ukáži Vám jak na to!
Maledivy jsou snem snad každého člověka co znám, i já mezi tyto lidi patřila, ale obávala jsem se, že finančně nikdy nebudu na tom tak dobře, abych se tam mohla vydat, opak se stal pravdou a já se tam za příznivou cenu opravdu podívala na Maledivy a mohla odpočívat, slunit se a koupat na ostrově, který vidíte zde na obrázku.
Můj předchozí článek se věnoval zejména formálnostem, které je třeba splnit, abyste vůbec mohli odcestovat. Přikládám odkaz. Najdete tam i check-list zdarma, kde najdete nápady, co si s sebou sbalit.
Nyní se již budu věnovat našemu dobrodružství. Jelikož jsme jeli na vlastní pěst a nikdy na Maledivách nebyli, byli jsme častokrát zmatení, kdy kam jít a kde co vyřídit, zejména pak na letišti, tomu se budu dále věnovat.
Začátek naší cesty
Se sbalenými kufry, vytisknutými letenkami, PCR testy, pojištěním a potvrzením o ubytování jsme se vydali směrem k letišti Václava Havla v Praze. S očekáváním jsme vešli do terminálu 1, odkud jsme odlétali a s překvapením zjistili, že se na letišti i v téhle době pohybuje hodně lidí.
I přesto, že jsme si dělali online check-in, byli jsme na letišti 2 hodiny předem, kdybychom náhodou měli s nějakými dokumenty problémy nebo něco zapomněli.
Když jsme se dostavili k přepážce na check in, tak po nás chtěli klasicky pasy, k tomu potvrzení v anglickém jazyce o negativním PCR testu, potvrzení o ubytování (vytiskli jsme si z Bookingu) a ptali se zda máme už vyplněné příletové formuláře na Maledivy a uložený vygenerovaný QR kód z tohoto formuláře. Následovali klasické pasové kontroly, kontroly příručních zavazadel... Na celém letišti se musíte pohybovat v rouškách, stejně tak i v letadle, i když tam ty roušky až tolik nevyužijete. My letěli s Qatar Airways a každou chvíli jsme dostávali jídlo či pití, přičemž v době konzumace jídla či pití si ji můžete sundat.
Letěli jsme v 15:50 a přistáli v 23:25 místního času v Doze. Na přestup jsme měli asi 1 hodinu a v i to se v klidu dalo stihnout. Vystoupili jsme z letadla a hned nás hnali na kontrolu nás i zavazadel, takže pití z letadla je dobré hned vypít, stejně se tam musí vyhodit. Následně jsme už šli rovnou do našeho odletového gate.
Odlet z Dohy byl v 00:40, ale kvůli nějaké chybě jsme měli zpoždění asi hodinu, i přesto jsme nakonec přistáli v 7:45 místního času, tj. pouze o 15 min déle než bylo původně plánováno. Po přistání na Maledivách nás čekali další kontroly, chtěli pasy, kontrolovali příletové formuláře, PCR testy a ptali se kde budeme ubytovaní.
Z International airport Velena in Malé jsme se měli dostat na terminál, odkud poletíme na náš ostrov tuzemskými lety. Což byl docela problém. Šli jsme podle cedulí, přičemž první co jsme zahlédli bylo na levé straně místo s překážkami, kde bylo hodně lidí a vypadalo to, že by to mohl být námi hledaný terminál, bohužel po vyčkání fronty a optání se paní za sklem jsme se dozvěděli, že jsme špatně a že je to ještě o kus dál. Vyšli jsme z letištní haly, kde nás po levé straně čekal nádherný pohled na tyrkysovou vodu maledivského přístavu, odkud odplouvají nějaké lodě na ostrovy. Nicméně domácí lety jsou v hale kousek dál, když projdete kolem sedaček u přístavu a zamíříte vpravo. Měří se zde teplota termokamerou, pak Vás nechají vejít.
My měli zařízený let od našeho ubytování od flyme, tudíž jsme šli se zeptat k přepážkám, kde nám paní řekla v kolik máme check-in a napsala to na naše ubytování. Check-in začíná 2 hodiny před odletem letadla. Po check-inu projdete kontrolou pasů a zavazadel a dostanete se do místnosti, odkud odlétají všechny letadla, jsou zde "gaty", přičemž pod tím slovem si představte gate jako jedny prosklené dveře.
U přepážky ukážete boarding pass a pas, nastoupíte do autobusu a ten Vás odveze přímo k letadlu. Letadla jsou vrtulová s kapacitou asi 80 lidí. Let na ostrov Maamigili trvá 20-30 minut. Po přistání Vás autobusy či golfové vozíky přivezou do přístaviště, odkud se odjíždí i na blízké ostrovy např. do resortu Sun Island či Lily Beach. Vezou sem všechny, jelikož prakticky všichni jezdí do resortů, tedy až na nás, proto jsme celkem zmateně hledali vyslance z našeho ubytování, který na nás měl čekat na letišti, ale my se záhadně dostali sem. Každopádně, lidé, kteří organizovali shromáždění lidí do jednotlivých resortů se nás ujmuli a pomohli nám, za což jsme byli opravdu vděční. Zavolali a hned pro nás přijel majitel hotýlku. Golfovým vozíkem nás dovezl do hotelu. Bydleli jsme v hotelu Dravida na lokálním ostrově. Spatřili jsme spoustu palem všude kolem, spoustu místních domků s domorodci, kteří nenosili roušky, pouze my jakožto cizinci jsme ji mít museli, stejně tak lidé pracující v hotelu.
Hotel
Rezervovali jsme si původně hotel Koimala, který měl dobré recenze, nakonec ale kvůli rekonstrukci nám psali, že nás přesunou do hotelu Dravida, který byl měl být ještě lepší a nechají nám stejné služby i cenu.
Až v hotelu jsme platili za letenky domácího letu, kde nám nabídli slevu z 99$ na 75$ za osobu, což bylo milé.
Co se týče hotelu, na 11 dní s all inclusive jsme dali 863$ na osobu. Což je přes 9000 Kč na osobu. Pokud ale platíte kartou je zde poplatek 3,5%.
Pořídil jsme si nakonec i sim kartu s daty, jelikož přes den občas nefungovala wifi. 10GB nás vyšlo na 45$. 5GB by bylo kolem 25$. I tu nám zařídili lidé z hotelu a pomohli nám s aktivací dat, jelikož je nutné je aktivovat přes SMS a povolit nastavení nové SIM karty.
Pokoj
Dostali jsme pokoj v přízemí hned ten první. Pokoj se skládal z velké postele, šatní skříně, věšáku se stolečkem, k tomu byla koupelna, která byla napůl venkovní, což bylo kouzelné. Koupelna byla vybavena vanou, sprchou, umyvadlem se zrcadlem a záchodem.
Ostrov Maamigili
Co se týče samotného ostrova, je to jeden v největších ostrovů, je obydlený, žije zde asi 2000 lidí. Na první pohled je to celkem hezký ostrov, má pláž po celé délce jedné strany ostrova, přičemž většina je pro lokální obyvatele (můžete se zde koupat pouze oblečení) a část je upravená a je zde povoleno se koupat v bikinách, nazývá se proto BIKINI beach. Jsou zde lehátka i slunečníky. Všude po ostrově najdete palmy a písčité cesty, asfaltové cesty, kromě přistávací dráhy zde nenajdete. Bohužel ale hyzdí tento ostrov odpadky a bordel... Místním je tak nějak jedno, že se jim po okrajích ulic povalují odpadky... To samé jsme zažili na pláži, kdy v pátek, kdy zřejmě asi měli místní volno, jelikož jich bylo po celé délce pláže hodně, což normálně nebývá, vyrazili na pláž a po odchodu po sobě zanechali všude skleněné/plastové lahve, igelitové pytlíky či dokonce smradlavé pleny od miminek...
Bohužel pak tak nádherná pláž ztrácí své kouzlo, když se tam začne hromadit bordel... každopádně jak už jsem zmínila o tuto bikini pláž se snaží starat lidé z hotelů, takže rozhodně vypadá lépe než zbytek lokálních pláží. Je hezké vidět, že aspoň někdo se snaží pláž a prostředí tam zlepšovat, ale i přesto, že čistili i moře od různého bordelu, co tam byl naplaven např. přílivem, velkými vlnami, často se stávalo, že např nějkou plachtu pouze vytáhli na pláž a nezlikvidovali ji nijak.
Lokální lidé
Jelikož jsme přijeli v době, kdy je po celém světě rozlezlý koronavirus, asi se není čemu divit, že se nám místní lidé spíše vyhýbali. I když to nedává smysl, z hlediska toho, že jsme museli být testovaní na koronavirus před odletem... Možná rouška na našem obličeji vypadala děsivě, ale nebylo to příjemné. Většina lidí na nás koukala nepříjemně až nepřátelsky... Děti utíkali, když nás viděli, či zavírali dveře. Jeden dokonce zakřičel něco jako koronavirus! a ukázal na nás. I přesto se zde našlo pár milých lidí, zejména pánové, kteří nás dokonce pozdravili a třeba se na nás usmáli.
Jak už jsem zmínila, jen my jsme museli nosit roušky, místní ne... k tomu jsme nemohli do místních obchodů, když jsme něco potřebovali, museli jsme říct někomu od nás z hotelu, aby tam došel a nakoupil nám.
Nicméně pocit, že tam nejsme úplně vítaní nebyl moc příjemný, ale přišlo mi, že čím déle jsme tam byli, možná se to tím zlepšovalo, ale možná jsme si prostě zvykli.
Každopádně co se týče našeho personálu v hotelu, ti byli naprosto úžasní, milí, připraveni pro nás cokoli udělat, byli neskutečně vstřícní. Cokoli jsme chtěli či potřebovali pro nás vyřídili.
Restaurace v hotelu
Vždy jsme si z menu vybrali jídlo, co jsme chtěli a řekli si čas, kdybychom chtěli jíst. Vždy přesně včas jsme měli připravené úžasné jídlo. Jednalo se o kontinentální, americkou, italskou a třeba i asijskou kuchyni, každý si vybral.
Výlety
Měli jsme v nabídce opravdu hodně výletů, od potápění se u korálových útesů, s mantami či žralokem obrovským až po návštěvu neobydlených ostrovů, sand banku...
Některé z výletů můžete vidět napravo na obrázku i s cenami.
O našich výletech více v následujícím článku.
ODLET
Den před odletem jsme měli od hotelu sjednané testy. Zdravotníci měli přijet mezi 7-8 ráno, ale na časy se zde asi moc nedbá a přijeli až kolem 1 odpoledne. Každopádně za námi přišli až na pláž a udělali nám stěr nejen z nosu ale i z pusy. Výsledky byly již večer k dispozici. Celkem jsme si oddechli, když byly negativní. Ráno nám na recepci dali vytisknuté potvrzení. Poslední den jsme vyplnili odletové formuláře, kde jsme opět získali QR kód, který jsme poté museli ukazovat na letišti. Před odletem jsme také museli vyplnit příletový formulář. Musí být vyplněný už před odletem z Malé!
Co se týče odletu, zařídili nám odlet v 16:00, v 15:00 nás odvezli na letiště, udělali jsme check-in, získali letenky. Následně proběhla kontrola zavazadel a ocitly jsme se v odletové hale. Následoval půl hodinový let do Malé. Kde jsme měli čas do odletu 20:55 čas. Dostali jsme se zase z té domestic haly do velké haly letiště, kde jsme následovali cedule Departure.
Co se týče suvenýrů, můžete je zde na letišti zakoupit, obchody jsou normálně otevřené, stejně tak občerstvení. Očekávejte ale nadsazené ceny... Např. vodu za 9$. I suvenýry byly dosti drahé, jako na každém letišti...
Následoval přelet do Dohy, kde jsme měli dlouhý noční transfer, přes 8 hodin. Hotel na letišti byl obsazený a nebylo moc kde přenocovat, chvíli jsme strávili na nepohodlných sedačkách Gatu, ale poté jsme našli za takovou zídkou lehátka, kde se dalo mnohem lépe odpočívat, je zde i místnost, kde se dá nocovat s dětmi oddělena sklem a zdarma.
V Praze nás poté čekala kontrola, zda máme PCR testy. Lidé, kteří je neměli, museli ihned do fronty na testy na letišti, bez nich Vás nepustili. Poté proběhla pasová kontrola a kontrola, že jsme vyplnili příjezdový formulář, pak už nás pustili ke kufrům.
Po vyzvednutí kufrů už nás čekala cesta na vymrzlou, polozasněženou Vysočinu s mrazivými teplotami. Opravdu se nám nechtělo do té zimy, ale dovolená už nám bohužel skončila, tak nezbývá než doufat, že budeme mít brzo zase možnost vycestovat do tepla.
